Chtěl bych poděkovat všem za super atmosféru a hladký průběh akce - ranní příprava na odjezdy byla tak precizní, že jsem viděl prostor pro budoucí posun odjezdových časů..
Soča nepřekvapila - byla stále krásná. Möll překvapil - tolik vody jsem v něm ještě neviděl a byl super. Gail překvapil - jiná řeka, než byla před čtyřmi roky. Isel jsem nejel, ale slyšel jsem, že to bylo velký. A Lieser, sviňa, mi poškrábal novou helmu.

Výkaz ztrát a zisků:
- jedno zlomené pádlo
- jedno uplavané pádlo
- jedna roztržená bunda
- jedna ztracená helma
- jedna ztracená házečka
- mraky ztracených klíčů
+ spousta nových zkušeností
+ motivace do dalších tréninků, kanálů a akcí
+ a hlavně super zážitky
Zapomněl jsem na něco?
Jako obvykle mám dvě prosby:
1/ Pokud si rozmyslíte svou účast na akci, udělejte to prosím v budoucnu dříve než v den odjezdu (pokud k tomu samozřejmě nemáte zásadní důvody - úmrtí oblíbeného křečka ap.), zejména když některé posádky jsou již na cestě. Komplikuje to skládání posádek.
2/ Ty kteří s námi byli na takové akci poprvé (Jana, Martina, Lenka, Marcela, Hanka, případně i někdo další, na koho jsem zapomněl) bych poprosil o krátkou stať o tom, jak viděli akci. Rozsah nemusí být velký (cca 1 normostrana?), ze všech došlých textů bude složen článek zde na fóru. Lenka se z tohoto může vyvléknout, pokud napíše článek o Salze. Azamata jsem záměrně vynechal, protože chápu, že pro něj nemusí být jednoduché psát článek v češtině, pokud ale bude chtít, ať něco napíše také. Jde mi o vaše subjektivní vidění řek, vaší jízdy na nich a organizace. Malý příklad:
Jak ne: Jeli jsme řeku Möll, byly tam úseky tak WWI, místy WWII, na začátku a na konci byly větší vlny, možná tak WWIII. Jeli jsme asi 18 km.
Jak ano: Jeli jsme Möll, všichni říkali, že to bude v pohodě. Na začátku byly vlny jak baráky, všichni tam krysili, fakt se mi na to sedat nechtělo. Nakonec mě překecali, přes ty vlny jsem se dostal ani nevím jak. Pak se to trochu uklidnilo, to jsem si užíval. Když jsem si myslel, že už dojíždíme do kempu, přišly další vlny, proti kterým byly ty na začátku ještě dost malý. Začal boj o život, vlny ne a ne přestat. A ještě ty k...y okolo mne vypadají, že si to užívají. Normální cvoci. Kdy už bude konec? Museli jsme ujet tak aspoň 300 kilometrů, nemůžu na ruce. Konečně dojíždíme do kempu, drápu se z lodi a ulehám na trávu. Život je tak krásný, když mám pod nohama pevnou zem..
Texty mi prosím v dohledné době pošlete na krizanlukas zavináč email.cz. Pokud to z nějakého důvodu nezvládnete, pošlete mi prosím alespoň info o tom, že to nedáte.
Domluvil jsem.
L.